Oddílová akce, 25.–29.říjen 2005, Českomoravská vrchovina

Putování Českomoravskou vrchovinou

1.den

Stát nadělil prázdniny, počasí předvádělo své nejlepší kousky — toho nešlo nevyužít. V počtu asi 45 jsme tentokrát vzali útokem Žďárské vrchy. Ubytovali jsme se v sokolovně ve Sněžném, v samotném centru CHKO. Po vybalení a několika akčních hrách jsme si ještě stihli ve dvojicích zhotovit draka “mikroteňáka”, od té chvíle kapesního společníka na každém kroku. Noc v nevytopené tělocvičně se některým zdála poněkud chladná.

2.den

Hned po ránu jsme vyrazili za turistikou. Autobus nás dopravil do Svratky a odtud pěšky přes Karlštejn, Zkamenělý zámek, Velké perníčky a Čtyři palice pod vrch Dráteníčky. Tam jsme se zdrželi, neboť došlo na vaření soutěžního pokrmu. Onen pokrm Hop představil jako “samosu”, tradiční indické jídlo. Jednalo se vlastně o taštičky, plněné bramborovokvětákovou směsí. Družiny se odhodlaně pustily do práce, její výsledky byly překvapivě dobré. Pak jsme se přesunuli na samotné Dráteníčky, kde jsme se na třech zajištěných cestách oddávali horolezeckému sportu. Večerní program spočíval ve hrách s ponožkovými Pepíčky a v degustátorské soutěži Mlsné jazýčky.

3.den

Na dopoledne byl připraven orientační běh. Ranní mlhy orientaci trochu ztěžovaly, ale přesné mapy způsobily, že všechny “kufry” měly přijatelnou velikost. Po obědě jsme se pak přemístili do Poličky, kde jsme navštívili historické hradby, vykoupili cukrárnu a vyzkoušeli skokanský můstek na krytém bazénu. Večer už jsme se nezmohli na víc, než na sledování Tetřevových diáků z Pamiru. Obrázky ze sedmitisícových výšek měly za úkol navodit tu správnou atmosféru před nadcházejícím dnem — padesátikilometrovým pochodem TOP 14, při němž měly být v jediném dni zdolány všechny žďárské vrcholy vyšší než 800 m.

4.den

TOP čtrnáctka!!! Kolem osmé jsme svižně vystartovali. Prvním z vrcholů byl nedaleký Buchtův kopec. Následovaly Vysoký kopec, Malinská skála, Křovina, Lisovská skála, Devět skal, Žákova hora, Kamenný vrch, Šindelný vrch, Fryšavský kopec, Křivý javor, Pasecká skála, Kopeček a Pohledecká skála. Ne všichni by dokázali zvládnout celou trasu, proto jsme se rozdělili do tří výkonostních skupin, které urazily 25, 36 a 50 km. Na každém dobytém kopci byla pořízena vrcholová fotografie a žaludky přijaly malou sladkou vzpruhu. Poslední vrcholy byly zdolávány za hluboké tmy s čelovkami. Do vysněné sokolovny jsme dorazili až po desáté hodině. Chůze některých z nás ten večer připomínala pohyby Spejbla a Hurvínka.

5.den

Úkolem závěrečného dne bylo vzpamatovat se z náročného včerejška, uklidit ubytovnu, sbalit se a zmizet. Mezi tato programová čísla se ještě vloudilo i zpívání s kytarou a vyhlášení výsledků soutěží za dvouměsíc září-říjen. No a pak už Barglbusem domů.

Fotografie z akce