Stopy

Stopa, na první pohled obyčejný otisk v blátě či sněhu. Ukrývá, však v sobě tajemství, jež znalci dokážou rozluštit. Překvapující příběh o počtu laní, jež se přišly napít ke studánce, o zranění, jež mohutný jelen utržil. Ve stopách jsou ukryty tajemné příběhy, jež se odehrály před naším příchodem.

Stopy vlků, rysů a medvědů opět křižují beskydské kopce. Málokomu se však podaří tato vzácná a chráněná zvířata spatřit na vlastní oči - žijí skrytým způsobem života, jsou velmi plachá a lidem se vyhýbají. Přesto můžeme získat zajímavé poznatky o jejich životě. Stačí mít při pobytu v přírodě otevřené oči.

Vnímavý člověk v přírodě často narazí na stopy, které zanechal některý z jejích obyvatel. Ze stop se dají vyčíst mnohé cenné údaje. Například pohlaví, doba, kdy tudy zvěř prošla, nebo jakým tempem se pohybovala.

Rozměry stop nám jako první napoví, o které zvíře se může jednat. Velikost stop se může i v rámci jednoho druhu lišit - je závislá především na věku a pohlaví zvířete. Stopy všech šelem měříme bez drápů a v literatuře je povětšinou uváděna délka zadní stopy.

Užitečné je všímat si také stopní dráhy - sledu stop, kde můžeme zaznamenat tzv. délku kroku a šířku kroku. Každý druh zvířete má svůj charakteristický způsob (nebo několik způsobů) ukládání končetin při pohybu. Při pomalé chůzi klade většina savců zadní končetiny do otisků končetin předních (většinou ne zcela přesně). Vznikají tak dvojotisky, což může stopaře-začátečníka poněkud zmást.

Sudokopytníci mají prsty chodidel přeměněné v kopyto. Dva největší, prostřední prsty nazýváme spárky. Nad nimi, na zadní straně končetiny, leží drobné rohovité útvary zvané paspárky.

Jelen lesní

Ve dne se zdržuje v houštinách, za soumraku vystupuje na volné paseky, louky a pole. Za potravou se vydává vyšlapanými ochozy a vrací se až k ránu.
Jeho stopy jsou ze všech lesních kopytníků největší. Stopa je vepředu zaokrouhlená, tupá a sevřená, celkově oválného až vejčitého tvaru. Otiskuje paspárky pouze výjimečně, například v měkkém hlubokém podkladu. Délka stopy je 4 - 9 cm, šířka 3,5 - 7 cm. Délka kroku 70 - 140 cm, šířka kroku 5 - 20 cm.

Srnec obecný

Obývá světlé listnaté a smíšené lesy, nejčastěji jejich okraje. Odtud vychází do polí nebo na přilehlé louky.
Stopy má výrazně menší a štíhlejší než jelen. Mají oválný až vejčitý obrys s málo zřetelnými bříšky a poměrně vysokou hrázkou (tj. úzkým výstupkem hlíny nebo sněhu mezi oběma kopýtky). Délka stopy je 3,5 - 5 cm, šířka 3 cm. Délka kroku 60 - 90 cm, šířka kroku 8 - 15 cm.

Daněk evropský

Obývá listnaté a smíšené lesy. V přírodě je plachý, ale v oborách vychází na pastvu i na otevřená prostranství. Samice s mláďaty a mladší samci žijí v oddělených stádech, dospělí samci jsou někdy samotářští.
Oproti jelenovi má také stopu menší, protáhlejší a zašpičatělejší s bříšky do poloviny šlépějí. Celkově je obrys předních kopýtek spíše tvaru vejčitého a zadních kopýtek hruškovitého. Délka stopy je 5 - 8 cm, šířka 3 - 5 cm. Délka kroku 35 - 47 cm, šířka rozkroku 10 - 20 cm.

Kamzík horský

Kamzík je rod divokých koz s dozadu zahnutými růžky. Vyskytuje se především ve vyšších partiích hor, ale v zimních měsících jej můžeme potkat i u níže položených krmelců. U nás jej můžeme zahlédnout v Jeseníkách a Lužických horách.
Šlépěje jsou klínovité, kopýtka se vyznačují nepatrně prohnutým vnitřním okrajem a i při klidné chůzi jsou oddělena poměrně širokou mezerou. Na sněhu a v hlubším blátě se otiskují také paspárky. Délka stopy je 5 - 6 cm, šířka 3 – 3,5 cm. Délka kroku 30 - 35 cm, šířka rozkroku 10 - 18 cm.

Prase divoké

Tlupy divočáků vyhledávají ponejvíce souvislé lesy. Zvláště místa s bahnisky, v nichž se „kaliští“, načež otírají své boky i hřbet o paty stromů, na nichž zanechávají blátivé otěrky. Pro nedostatek klidu žijí u nás divočáci většinou nočním způsobem života.
Při normální chůzi zřetelně otiskuje i paspárky, které po obou stranách přesahují šířku kopýtek. U ostatních jelenovitých se paspárky zpravidla otiskují jedině v bahně či jiném měkkém podkladu, nebo ve vysokém sněhu. Ve vysokém sněhu navíc zanechávají prasata ve stopní dráze nízko položeným břichem i hlubokou rýhu. Délka stopy je 3 - 8 cm, šířka 2,5 - 6 cm. Délka kroku 40 - 80 cm a šířka kroku 5 - 20 cm.

Psovité šelmy se pohybují většinou tzv. čárováním, to znamená, že stopy jsou seřazeny v jedné čáře za sebou (mezi levou a pravou nohou je jen malé rozkročení). Na rozdíl od kočkovitých šelem se vždy otiskují drápy. Přední stopy bývají trochu větší a širší než zadní.

Liška obecná

Setkáváme se s ní v lesích a hájích. Žije samostatným nebo rodinným způsobem. Nory si rok od roku rozšiřuje, za vstupem je malá rozšířená dutina, za níž následuje zásobárna a až pak obytné prostory.
Stopy lišky se podobají stopám menšího psa, ale dva prostřední prsty jsou posunuty více dopředu a stopa je tak užší a podlouhlejší. Délka stopy je 4 - 6 cm, šířka 3 - 4 cm. Délka kroku 20 - 40 cm a šířka kroku 5 - 15 cm.

Vlk obecný

Žije samotářsky, v páru či rodinným způsobem. Pouze v zimě se sdružuje do smečky. Obývají rozsáhlé lesy, odkud vycházejí za kořistí na paseky.
Stopa vlka je tvarem podobná liščí, ale několikanásobně větší. Dlaňový (největší) mozol je posazen hodně vzadu, takže vzniká velké volné místo mezi všemi pěti mozoly. Zadní stopy bývají štíhlé a kuželovitě zašpičatělé, přední stopy jsou širší. Délka stopy je 8 - 14 cm, šířka 8 - 10 cm. Délka kroku 70 - 110 cm a šířka kroku 15 - 25 cm.
Jednotlivé stopy vlka lze snadno zaměnit s psími - ty jsou většinou kulatější a širší, někdy se slaběji otištěnými drápy.
Rozlišení samotných stop psů a vlků je však velmi problematické a často zcela nemožné. Jedním z možných rozlišovacích znaků je stopní dráha vlků v klusu, která probíhá terénem přímo a tvoří pouze jednu linii (čárování). Naopak psi většinou různě kličkují a mají mezi stopami alespoň malý rozkrok (dvě linie stop). Pokud kluše více vlků pohromadě, našlapují často do stop prvního vlka, takže nelze poznat, kolik zvířat procházelo. Rozdělí se většinou jen před křovisky nebo jinými překážkami v cestě.

Pes

Jeho stopy nalezneme v okolí lidských obydlí… Velikost stopy a kroku se liší dle rasy a velikosti psa.

Kočkovité šelmy mají zatažitelné drápy a kulaté stopy. Ve stopní dráze jsou často dobře viditelné levé a pravé řádky stop (zvířata nečárují).

Kočka

Divoká se vyskytuje ve volné přírodě jen na Slovensku. Domácí kočky často snadno zdivočí a žijí lesním způsobem života divokých koček. Ovšem kočka divoká není divokou formou kočky domácí.
Drápy kočky se otiskují velmi výjimečně (například na strmém svahu). Většina kočičích stop patří kočkám domácím, které se někdy potulují i hluboko v lesích. Kočka divoká má mohutný široký ocas, poněkud větší stopy (více než 3,5 cm), ale v Beskydech se vyskytuje jen velmi vzácně.
Délka stopy je 2,5 - 4,5 cm, šířka 3 - 4 cm. Délka kroku 15 - 30 cm a šířka kroku 3 - 7 cm.

Medvěd

Vyhledává bukové, smrkové a jedlové porosty. Medvědí samci jsou samotáři. Matky vodí svá mláďata až do příštího roku.
Medvědí stopy poznáme snadno podle velikosti a charakteristického tvaru. Otisk zadní končetiny připomíná otisk bosého lidského chodidla, s dobře rozeznatelnými pěti prsty a dlouhými drápy. U přední končetiny se otiskuje jen přední část chodidla taktéž s pěti prsty s mohutnými drápy. Pokud jde medvěd krokem, přišlapuje část předních stop zadními končetinami. V zimě nalezneme stopy jen vzácně, protože medvědi spí, i když lehce (tzv. nepravým zimním spánkem). Délka přední stopy je 10 - 12 cm, šířka 10 - 20 cm, zadní stopy mohou být dlouhé od 17 do 30 cm. Šířka kroku je 15 - 25 cm.

Lasicovité šelmy mají pětiprsté končetiny a pohybují se nejčastěji poskoky (neplatí pro jezevce), při nichž vznikají typické stopní dráhy - dvojice stop, jejichž vzájemná vzdálenost závisí na rychlosti pohybu. Stopy kuny lesní, kuny skalní, lasice kolčavy a lasice hranostaje jsou si velmi podobné. Vzájemně se rozeznají podle velikosti stopy a parametrů stopní dráhy.

Lasice hranostaj

Vyskytuje se v lesích, na loukách, ale i v křovinatých porostech a horských oblastech nebo bažinách, vyhýbá se však hustým lesům. Hranostaj je noční zvíře, které je však velmi přizpůsobivé a dokáže lovit bez problémů i přes den.
Délka stopy je 2 - 2,5 cm, šířka 1,5 cm. Délka kroku 15 - 50 cm a šířka kroku 4 - 5 cm.

Jezevec lesní

Na našem území je spolu s vydrou říční největší kunovitou šelmou. Nemalou část svého života tráví pod zemí, kde vyhrabává rozsáhlé podzemní nory.
Stejně jako medvěd má jezevec pětiprstá chodidla s dlouhými drápy. Také v zadních stopách se otiskuje celá plocha chodidla. Stopy i stopní dráhy jezevce jsou však pochopitelně několikanásobně menší než medvědí. Délka přední stopy je 5 - 7 cm, šířka 4 - 6 cm, zadní stopy mohou být dlouhé od 6 do 8 cm. Délka kroku 20 - 50 cm a šířka kroku 10 - 15 cm.

Bobr evropský

Bobři preferují menší řeky a malá jezírka nebo tůně, na kterých si staví svá díla - tzv. bobří hrady. Jsou to převážně noční zvířata, ale někdy začínají svou „práci“ již odpoledne.
Stopu můžeme nalézt na bobřích pěšinkách vedoucích z vody na břeh. Mezi prsty zadních nohou má bobr plovací blánu. Délka stopy je 11 - 18 cm, šířka 8 - 11,5 cm. Délka kroku 10 - 25 cm a šířka kroku 15 - 20 cm.

Zajíc polní

Preferuje pole a louky s remízky, křovinatými mezemi a menšími lesíky. Je velmi znamenitým běžcem a dobře kličkuje. Protože má přední nohy oproti zadním poměrně krátké, je rychlejší při běhu do kopce, než dolů. Při prudkém úprku z kopce dolů někdy klopýtá a dokonce dělá kotrmelce.
Pohybuje se nejčastěji skokem. Jednotlivou stopu si můžeme splést se stopou psovité šelmy (je relativně velká, s drápy). Stopní dráha je ovšem nezaměnitelná: dvě mohutné zadní stopy zajíc při skoku přesouvá před přední, drobnější stopy. Délka přední stopy je 5 - 6 cm, šířka 3 - 4 cm, zadní stopy mohou být dlouhé 6 - 16 cm. Délka skoku 50 - 300 cm a šířka kroku 7 - 10 cm.

Králík divoký

Žije v koloniích od nížin až po předhůří, kde osidluje světlé okraje lesů, křovinaté porosty a meze. Vyhrabává si hluboké podzemní nory.
Stopy králíka a zajíce se velmi podobají. Králičí stopy jsou však menší a otiskují se v nich zpravidla jen přední části chodidel a bříška prstů. Přední šlépěje navíc mírně odchylují směrem ven od podélné stopní dráhy. Délka stopy je 3 - 5 cm, šířka 2,5 - 3cm. Délka kroku 25 - 35 cm a šířka kroku 4 - 7 cm.

Veverka obecná

Vede málo družný život v lesích, sadech, parcích a zahradách. Hbitě šplhá po kmenech a větvích stromů. Stopy nalezneme převážně v zimě na sněhu.
Veverka se pohybuje hopkáním, zadní nohy klade před otisky předních. Přitom přední a zadní končetiny dopadají vždy vedle sebe, takže výsledná stopní dráha je tvořena čtveřicemi stop. Délka stopy je 4 cm, šířka 2 cm. Délka kroku 30 - 100 cm a šířka kroku 2 - 3 cm (zadní 5 - 10).

Ježek

Jeho životním prostředím jsou zahrady, parky a lesy. Přednost dává listnatým prostorům. V noci vychází za potravou. Stopu nalezneme na vhodném podkladu - písčité cesty, pole, záhony.
Stopy ježků se vyznačují otiskem celého chodidla s pěti dlouhými prsty, opatřenými úzkými drápy, otisk zadní stopy je o něco delší než otisk přední tlapky, ale při normální chůzi se obě částečně překrývají (dvojstopa). Vlastní stopní dráha má charakter klikaté čáry. Délka stopy je 4 - 4,5 cm, šířka 2 - 2,5 cm. Délka kroku 10 - 12 cm a šířka kroku 3 - 6 cm.

Rejsek

Rejsek obývá lesy, parky, zahrady, louky, pole, ale vyhýbá se příliš suchým místům, na podzim zalézá i do lidských obydlí. Je aktivní po celý rok a, jelikož má dostatek tukové rezervy, neupadá do zimního spánku.
Drobní rejskové otiskují pětiprsté stopy po předních i zadních tlapkách, doplněné na sněhu vlnovitou středovou rýhou po ocase. Délka stopy je 1 - 1,4 cm, šířka 0,8 - 1 cm. Délka kroku 2,5 - 4,5 cm a šířka kroku 1,5 - 2 cm.

Tetřev hlušec

Žije ve starých, rozlehlých, jehličnatých nebo smíšených lesích, hlavně v oblastech se vzrostlými borovicemi. Nemá rád příliš strmé svahy, nejlépe se mu daří na mírně svažitých, jižně otočených svazích. Většinou se pohybuje po zemi, létá jen na krátké vzdálenosti. Jeho aktivita je výhradně omezena na denní dobu, noc tráví na stromě, kde spí vsedě.
U tetřevů se dobře otiskují i drápy a zadní prst, který mívá 2,5 - 3 cm. Typické je široké rozevření krajních prstů, svírající úhel téměř 180°. Stopy se stáčejí do středu stopní dráhy. Délka stopy je 8 - 12 cm, šířka 5 - 7 cm.

Bažant

Je z řádu hrabavých ptáků, vyhledává slunečné polohy nížinných polí s malými lesíky. Setkáme se s ním také v lužních porostech, kde je dostatek rozmanitých úkrytů. Zvečera zahřaduje na větev v koruně stromů, kde nocuje.
Ve stopě jsou zřetelná bříška článků jednotlivých prstů. Délka stopy je 6,5 - 9 cm a šířka 8 cm.

Stopy zvířat

V galerii nalezneš stopy zvířat s jejich rozměry a stopovými dráhami při chůzi, běhu, skoku, úprku…

stopa jelen 01
stopa srnec 01
stopa daněk 01
stopa kamzík 01
stopa prase 01
stopa liška 01
stopa vlk 01
stopa pes 01
stopa kočka 01
stopa medvěd 01
stopa lasice hranostaj 01
stopa jezevec 01
stopa bobr 01
stopa zajíc 01
stopa králík 01
stopa veverka 01
stopa ježek 01
stopa rejsek 01
stopa tetřev 01
stopa bažant 01

Odlévání stop

V terénu vystačíme s jednoduchým vybavením - rychle tvrdnoucí sádrou, nejlépe gumovým kelímkem, několika dřevěnými rámečky různé velikosti nebo jen asi 10 cm širokým pruhem snadno ohýbaného plechu (či tvrdšího papíru) a případně i se štětečkem. Tím nejprve plochu stopy a její okolí očistíme od nečistot a poté rámečkem ohraničíme plochu určenou k odlití. Do rámečku pomalu vlijeme nepříliš řídkou sádru a po 10-20 minutách odlitek vyjmeme nebo vyrýpneme. Ulpěnou hlínu odstraníme štětečkem či opatrně vyplavíme tekoucí vodou. Pokud odléváme stopu ze sněhu, dáváme pozor, sníh je velmi křehký a sádra by mohla otisk poškodit. Je lépe před vylitím sádry poprášit stopu malou vrstvičkou sádrového prášku, počkat až ztuhne a poté stopu vylít.

Odlitek stopy máme hotový a tím naše práce v terénu končí. Kdykoli později můžeme negativ stopy převést na pozitiv a tím získat otisk stopy, stejný jako v přírodě. Odlitek buď otiskneme do modelářské hlíny nebo opět odlijeme do sádry. Nesmíme však zapomenout vymazat negativní otisk tukem, vazelínou nebo voskem, jinak se k pozitivu přilepí. Hotové odlitky lze případně i obarvit.